Never give up.... Embrace your dreams.....

Audaces fortuna iuvat-16.Kapitola

6. března 2008 v 18:41 | Elizabeth Greenová |  ♥Odi et amo♥
Tak a je tu další kapča z Odi et amo. Doufám, že se Merině bude dobře navazovat. Hezké počtení x)) P.S. Audaces fortuna iuvat - Odvážnému štěstí přeje
Vaše Elizabeth

"Cisso, teď na tebe nemám čas. Stavím se do Malfoy Manor co nejdřív," odpověděla Bellatrix, což Cissu naštvalo. Rázným krokem za sebou zabouchla dveře. Odešla.
"Tak k našemu původnímu tématu," začala Bella.
"Fajn, tak si to zhrneme," vypadlo z naštvané Namelie.
Doposud se snažila být klidná a zachovat si pevnou hlavu, ale už to dál nešlo.
Bella na ni vytřeštila oči.
"Ty jsi čarodějka, že?"
"Fajn. Tak zaprvé, ano jsme čarodějka. Zadruhé do toho z jakého rodu jsem Vám nic není a zatřetí, kdy už mě sakra pustíte domů?"
Bellatrix se musela chytit, aby na dívku nevyjela.
"Včera jsi slyšela až moc! Ty si myslíš, že tě pustím? Abys to vykvokala?"
"A to jako komu?" hrála nechápající Namelie.
"Nedělej se! Sledovala jsem tě. Bydlíš na ústředí. Co jsi zač holčičko?"
"Pusťte mě!" křikla Namelie.
"Myslíš, že to udělám? Dej mi jediný důvod."
"Smrtijedům, důvody neudávám," zašeptala pohoršen, ač moc dobře věděla, že i její otec je jedním z nich.
"A mám toho dost," zahřměla Bellatrix.
Namelie se lekla. Nyní jí naháněla husí kůži.
"Au," sykla Bellatrix.
Namelie vytřeštila oči. Bellatrix vyhnula svůj hábit. Odhalila své předloktí. Na něm se plazil had. Bylo to znamení! Znamení Voldemorta! Volal je!
"Pane bože," vypadlo s Namelie.
Bellatrix se jen ušklíbla.
"A máš po legraci…" zašeptala.
"Tohle nemůžete! Tohle nemůžeš…"
"Já můžu všechno! Jsem…"
"Blacká," doplnila ji Namelie.
"Víš toho nějak moc, nezdá se ti?"
"Ani ne," odvětila drze.
"Půjdeš se mnou," řekla a chytila ji za zápěstí.
"Ale…"
"Půjdeme za ním…za mým pánem."
"Bellatrix!"
"Sklapni," zasyčela.
"Já jsem taky Blacková," vypadal z ní první lež, která ji napadla.
"Cože?" podivila se Bella.
"Jsme taky Blacková," dodala odhodlaně.
"To není možné," zašeptala Bella.
"Jsme dcera Reguluse. Jsem Kate Rowlingová Blacková," řepla pyšně.
Bella se podivila. Nikdy neslyšel o tom, že by měl Regulus dítě.
Namelie zachytila její pohled. Zachytila její vlnu pochybností.
"Proto tam žiju! Nemůžou mě vyhodit, je to i můj domov," argumentovala Namelie.
"Další důvod, proč tě vzít sebou," dodala Bellatrix a přemístila se společně s Namelií.
Ta to ovšem nečekala. Nevěla, že s ei z domu dá přemisťovat. Bellatrix ji nešetřila. Udělalo se jí špatně od žaludku, ale pokoušela to na sobě nedávat znát.
"Půjdeš se mnou," oznámila jí a dala si na obličej masku.
Všichni již byli připraveni v síni. I Bellatrix dorazila.
"Kde jsi byla," sykl na ni Rodolphus.
Bellatrix ukázala na Namelii. Rodolphus portočil oči, ale poněvadž porada již začala, nemohl nic říct.
"Mý drazí," začal Temný pán.
"Jak jsem Vám již říkal, hodlám vyprázdnit Azkaban. Všechny své věrné chci protoustit. Umožním jim útěk a potom…" zarazil se.
Všiml si oné dívky. Zadíval se na nejbližšího smrtijeda.
"Kdo to je?"
"Kate Rowlingová Blacková," odvětila Bellatrix.
Voldemort se na ni zadíval zle. Byl rozzužen.
"Konec porady," zařval.
Všichni si uvědomili jak moc je jejich Pán naštvaný. Všichni se okamžitě přemístili.
"Bellatrix ty tu zůstaneš," namítl.
Snape vytřeštil oči na Namelii. Nechápal co tu dělá.
"Snape, co ty tu ještě?"
"Nic můj pane," odvětil a okamžitě se přemístil.
Měl strach, ale ne o sebe. Vždycky si chránil kůži, ale nyní ji byl ochoten nastavit za ni. Za jeho dceru! Byl rodič a měl strach…
"Jak sis tohle mohla dovolit?"
"Můj pane…"
"Crucio!" zazněl jeho chladný hlas
Bellatrix spadla na zem a začala sebou cukat. Po pár vteřinách vykřikla. Namelie se na všechno dívala s… Její pohled byl plný…čeho si co ani ona nechápala. Jako by měla potřebu Bellatrix pomoci. Sice ji sem dostala, cise ji poslala k Voldemortovi, ale ona… Musela jí pomoc!
Namelie se postavila do cesty paprsku. Vzala onu kletbu na sebe. Bellatrix vstala. Nechápala co se stalo, že by se zase tak moc nezlobil? Vždyť to bylo jen pár sekund… Zdvihla hlavu. Uviděla ji… Nyní byla Bella opravdu překvapena.
Voldemort sklopil hůlku. Ani on nechápal, proč to mladá Blakcová udělala, ale povolil.
"S tebou si to ještě vyřídím...zmiz," zasyčel Voldemort a Bella se s hlasitým prásknutím přemístila. Přemístila se rovnou domů. V hlavě jí vrtala jediná otázka.
"Proč?"
"Tak milá Kate," začal Voldemort.
Kate jej sotva vnímala. V knížkách to vždy bylo tak lehké, tak snadné. Nečekala až takovou bolest, ale byla an sebe hrdá. Zhluboka se nadechla. Opět cítila v plicích vzduch. Postavila se.
"Tak ty se ke mně chceš přidat?"
"To tedy nechci," dodala si odvahy Nenalič.
Voldemort na ni vytřeštil své hadí oči. Tuhle odpověď nečekal.
"Bellatrix mě unesla. Myslela si, že je to dobrý nápad mě předhodit tobě. Jsem sice Regulusovi dcera, ale nehodlám se k tobě přidat."
"Tak ty jsi dcera toho…" odplivl.
Namelie se jen ušklíbla. Už si zase připadala jako blacková, čím to?
"Víš toho moc. Nemůžeš odejít. Buď se ke mně přidáš něbo zemřeš," oznámil Voldemort.
"Ale to není fér," zakňučela zoufalá Namelie. Tohle doopravdy nečekala.
"Knížky nelžou," zašeptala.
"Co jsi říkala?"
"NIC!"
"Tak nic?" zeptal se spíš por sebe.
Namířil na ni hůlku. Dostal se jí do hlavy, cítila to. Zhluboka se nadechla. Vzpomínala jak to psala pravá Rowlingová.
"Na nic nemyslet," zašeptala a představila si bílou místnost.
To jí však moc nepomohlo. Voldemort tuto nepatrnou zábranu překonal bez problémů. Začal se brodit v jejich vzpomínkách. Uviděl její život…uviděl neštěstí, smutek, dětský domov, její práci…ale pak se najednou ocitla u Blacků. Viděl její hádku se Siriusem, viděl Bellatrix s Luciusem v baru, viděl co proběhlo u Bellatrix doma. Viděl skoro všechno, jejíma očima.
"Néé," vykřikla Namelie, ale stejně jí to nepomohlo.
Voldemort hledal dál. Začala jej zajímat. Náhle objevil něco…nečekonho. Viděl sám sebe. Viděl sebe na ministerstvu s Harrym Potterem. Uviděl i brumbála, ale pak…
"Jak jsi to udělala?"
Namelie zhluboka býchala. Připadalo jí, že v ní byl snad vděčnost. Nechápala co se stalo. Neodešel dobrovolně. Musela něco udělat, musela jej vyhodit. Ušklíbla se, ale pak úpadla na kolena. Byla zesláblá.
"Co po mě ještě chceš," zeptala se.
"Nemůžeš odejít," zkonstatoval.
"Já tu nechci být…" zašeptala.
"Viděl jsme všechno. Vím co jsi prožila. Můžeš zůstat se mnou…"
"To nejde. Já…"
"Zůstaneš dobrovolně nebo z donucení," dodal Voldemort.
"Budou mě hledat!"
"Musíš mi toho ještě hodně co vysvětlit," odvětil Voldemort a vstal. Rázným krokem vyšel ze síně. Namelie uslyšela jen POJĎ ZA MNOU.
"Balcku? Co chceš tady? V mém kabinetu?" podivil se Snape.
"Jde o důležitou věc!"
"Copak? Brumbál tě pustil na vycházky? Hledaný vězeň…" větu však nedokončil.
"Kate zmizela!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Merina Merina | 6. března 2008 v 19:50 | Reagovat

Je to suppa. Kreatívna cica:D

2 Elizabeth Greenová Elizabeth Greenová | 6. března 2008 v 20:02 | Reagovat

Heh...hlavně že se ti to páčí...snad se ti bude dobře navazovat x))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama